David Bečka: Aktuální stav porostů a jarní hnojení řepky

Pátek • 11. 2. 2022

Více zaseté řepky v ČR, SR i EU

Meziročně v ČR stoupla plocha řepky o 10 tis. ha (+ 3 %). Zaseto je podle odhadu ČSÚ k 30.11.2021 asi 352 tis. ha. Meziročně asi o 6 % narostly plochy řepky také v EU. V Německu je podle odhadů zaseto 1,03 až 1,08 mil. ha oproti 991 tis. ha sklizeným v roce 2020/21. Francie očekává po loňském propadu ploch obrat, a to navýšení na 1,12 až 1,17 mil. ha. (tj +15-20 %). Na Slovensku bylo ve vegetačním roce 2020/2021 zaseto 136,4 tis. ha, přičemž se sklidilo 122,6 tis. ha. Pro sezónu 2021/22 se očekávají osevy řepky kolem 130 tis. ha, ale s menšími zaorávkami. Celkově tak lze v EU-27 pro rok 2021/22 očekávat produkci řepkového semene na odhadovaných 18,3-18,6 mil. t, to je meziročně více o 1,0-1,3 mil. t. Bude tak pravděpodobně dosaženo 5-letého maxima, ale stále se neblížíme produkci z roku 2016/17 (19,8 mil. t). 

Problémové setí, suchý podzim, příznivá zima, nejisté jaro

Pro zakládání řepkových porostů byly limitující vysoké srpnové srážky, které sice dosáhly v sumě stejné hodnoty jako v roce 2020, ale rozdělení srážek bylo zásadně odlišné. Srpen 2021 se odlišoval tím, že většina srážek spadla v poslední dekádě, kdy zpravidla každý den pršelo. Tyto deště přerušily jak obilní žně, tak setí řepky. Deštivý srpen se pak překlopil do mimořádně suchého září. To zkomplikovalo zpracování půdy a následné výsevy řepky. Vlivem povětrnostních podmínek jsme doseli řepky a ukončili žně obilnin až začátkem září. Kdo zasel před srpnovými dešti má pěkné porosty, které snadno urostly i dřepčíkům. Kdo však sel až po deštích v září, má porosty slabší a zpravidla po třech a více insekticidech. Výskyt dřepčíků byl v některých oblastech (např. Litoměřicko) extrémní. V době největšího tlaku se postřiky opakovaly zpravidla v týdenních intervalech. 

Na srážky celkově chudý podzim 2021 a teploty kolem normálu neumožnily tak velký nárůst nadzemní biomasy jako na podzim 2020. Suché září omezilo růst listů, a naopak podpořilo dlouživý růst kořenů. Kořeny rostly především do hloubky za vodou. Podíl kořenů na celkové biomase dosáhl 19,3 %, a byl tak meziročně o 6,5 % vyšší (tab. 1). V srpnu vyseté řepky většinou vyžadovaly regulaci růstu, což ale neplatilo pro zářijové výsevy.

Sucho způsobilo jednak nižší mineralizaci a současně byl také omezen příjem živin slabšími řepkami. Proto i hodnoty Nmin dosahovaly vyšších hodnot a blížily se suchému podzimu 2018 (tab. 2). Vzhledem k této skutečnosti a vysokým cenám dusíku, se jinak velmi rozšířené podzimní hnojení dusíkem tolik nepraktikovalo. Barevné změny listů, způsobené nedostatkem pohotových živin v půdě, nebyly na podzim 2021 tak patrné jako jiné roky. Jak podzim 2019, tak 2020 se naopak vyznačovaly silnými porosty, které odčerpaly mnoho dusíku, což vedlo k nízkým obsahům Nmin v půdě.

Tabulka 1: Sušina kořenů a nadzemní biomasy (g/10 r.) a podíl sušiny kořenů na celkové biomase (%) na Výzkumné stanici FAPPZ ČZU Červený Újezd, podzim 2002 - 2021.

Podzim	Sušina kořenů (g/10 r.)	Sušina nadzemní biomasy (g/10 r.)	Podíl kořenů k biomase celkem (%)	Výnos (t/ha)
2017	23,9	96,4	19,9	5,27
2018	2,1	10,6	16,4	2,99
2019	20,7	68,6	23,1	5,86
2020	16,1	110,0	12,8	5,42
2021	12,8	53,4	19,3	?
průměr 2002 až 2021	11,0	43,7	19,4

Pozn. Termíny odběrů před očekávaným nástupem zimy (cca polovina listopadu).

Tabulka 2: Hodnoty Nmin na podzim u řepky ozimé, Výzkumná stanice FAPPZ ČZU Červený Újezd

Datum odběru	Obsah N-anorg. (mg/kg)	Hodnocení	Průběh podzimu /stav řepky
2. 11. 2017	7,5	VN	Optimální/ideální
24. 10. 2018	32,2	D	Sucho/slabé řepky
24. 10. 2019	5,5	VN	Optimální/silné řepky
3. 11. 2020	3,8	VN	Optimální/silné a přerůstající řepky
18. 10. 2021	36,4	D	Sucho/ slabší řepky

Hodnocení obsahu: VN - velmi nízký, N – nízký, S – střední, D – dobrý, V – vysoký, VV - velmi vysoký

Řepky jsou celkově nadějné, dobře zakořeněné a nepřerostlé. Celkový stav řepkových porostů před zimou byl na většině území velmi dobrý. Tak jako předchozí roky se podzimní počasí protáhlo až do Vánoc. Kolem Mikuláše se mírně ochladilo a nasněžilo i v nižších polohách. Sníh však asi po týdnu roztál a druhá dekáda prosince se vyznačovala teplotami nad bodem mrazu, a to i v noci. Teplejší charakter počasí pokračoval v lednu i začátkem února, kdy noční teploty jen mírně klesaly pod 0°C a přes den šplhají i k +8°C. Řepka tedy zatím stále vegetuje a má zelené, neomrzlé listy. S postupujícím datem v kalendáři se blížíme k prvnímu jarnímu hnojení. Jak tedy přistoupit k hnojení řepek ve vazbě na jejich aktuální stav, i na cenu N hnojiv, která stále zůstává vysoká?

S dusíkem šetřit, ale u řepky nejméně

Málokdo mohl tušit, že cena dusíkatých hnojiv meziročně stoupne trojnásobně. Na podzim se řepka dusíkem méně hnojila a nikdo nenakupoval na sklad a čekalo se, co ceny udělají. Jak je vidno dusík bude drahý i nadále. Cena sice může klesnout, ale zapomeňme již na ledek za 5000 Kč/t. Budeme muset celkově změnit přístup k hnojení nejen řepky, ale i dalších plodin. Více se zaměřit na organické hnojení (pokud ho máme), vysévat zelené hnojení, pěstovat více luskovin, podsévat bobovité apod. To je běh na dlouhou trat, ale jak přistoupit k hnojení v této sezóně?

S ohledem na vysoké ceny dusíkatých hnojiv, lze očekávat pro jaro 2022 pokles hnojení dusíkem do všech plodin. Dusíkem bychom však neměli šetřit u řepky, kde je přímá vazba na výnos, ale ani u potravinářské pšenice, kde je zase vazba na kvalitu. Podle informací řady zemědělců, se bude u řepky dávka dusíku snižovat o 20-30 %. Naštěstí řepky nejsou přerostlé, nemají omrzlé listy, byly vysoké hodnoty Nmin na podzim a podle prvních odběrů, jsou i vysoké hodnoty Nmin v zimě (tab. 3). To nám vše naštěstí “hraje do karet“.

Tabulka 3: Zimní (lednové) hodnoty Nmin u řepky ozimé

	Nmin (mg/kg)	N(NH4) (mg/kg)	N(NO3) (mg/kg)
2019	16,1	2,2	13,9
2020	9	2,3	6,7
2021	23,8	2,4	21,3
2022	25,6	1,5	24,1
Průměr 2011-2021	13,4	3,2	10,1

Zdroj: Pokusy Agrofert

Pokud přeci jen budeme nuceni snižovat dávku dusíku u řepky, pak nikoliv první a druhou aplikaci, které rozhodují o výnosech nejvíce. Lze se také orientovat na hnojiva s levnějším dusíkem. Tímto hnojivem, i přes nárůst cen, nadále zůstává močovina. Na půdách úrodných se pokles dávky dusíku odrazí na výnosech v menší míře než na půdách s nižší úrodností. Ohroženy jsou tak především vyšší polohy s horší bonitou půd, kam řepka patří, a kde také dosahuje nejstabilnějších výnosů. Nižší dávky dusíku se projeví na celkově rychlejším nástupu růstových a vývojových fází. Nejvíce je to patrné na začátku kvetení.  Méně hnojené řepky urychlují svůj vývoj, nasazují méně generativních orgánů a více je redukují, dříve shazují listy a dosahují nižšího výnosu, HTS a olejnatosti. Vše je závislé na průběhu povětrnostních podmínek. Pokud bude duben a květen chladný a deštivý, nebudou tak patrné propady ve výnosu. Pokud naopak tyto měsíce budou teplé a suché, deficit dusíku se na rostlinách projeví mnohem intenzivněji. Každopádně lze s ohledem na tuto skutečnost očekávat propad řepkových výnosů v řádu několika metráků.

Mnohdy více jak množství dusíku rozhoduje čas aplikace. Proto včas dodaný dusík je základem vysokých výnosů. Pokud to legislativa dovolí začněte s dusíkatým hnojením co nejdříve. Jednak z důvodu rychlého dodání dusíku rostlinám, ale také je vyšší pravděpodobnost ranních mrazů, které umožní snadnější pohyb techniky na polích. Na jaře 2021, kdo včas nepohnojil, pak dlouho čekal na vhodné půdní podmínky, aby mohl vjet na pole. Při nedodržení těchto podmínek se tvořily hluboké koleje, které vydržely až do konce sezóny. V únoru aplikovaný dusík nám i při vydatnějších srážkách neuteče, pokud ho aplikujeme na dobře zapojené porosty a nejedná se o lehké půdy a svažité pozemky. Jediným rizikem mohou být hnojiva s vyšším obsahem nitrátů (ledky), která mohou předčasně „nastartovat“ rostliny a ty pak poškodí následné mrazy. 

U jakých porostů šetřit dusíkem

Celkovou dávku dusíku bychom při očekávaných výnosech 4-4,5 t/ha měli dle odběrového normativu (50 kg N na 1 tunu semene řepky) cílit na 190-220 kg N/ha. Vzhledem k cenám hnojiv lze očekávat, že se tato dávka u některých zemědělců bude snižovat o 20-30 %, tj. na 150-180 kg N/ha. U nadějných řepek by však nebylo rozumné dávku dusíku příliš snižovat. To si naopak můžeme dovolit u slabých a mezerovitých porostů, kde stačí hnojit v úsporném režimu 130-150 kg N/ha. Z hnojiv je výhodnější se orientovat na močovinu s levnějším dusíkem. Lze se i více zaměřit na listové aplikace dusíků v močovině či Lovo CaNu.

V tabulce 4 jsou uvedeny různé strategie hnojení dusíkem na Výzkumné stanici v Červeném Újezdě, která leží na okrese Praha - západ a hospodaří na úrodných hnědozemích. Jak je vidět, řepka na takovýchto úrodných půdách dokáže i na dusíkem nehnojených variantách dosáhnout výnosu přes 4 t/ha. Nicméně oproti ledkové kontrole (č. 1) se 185 kg N/ha, nehnojená varianta propadá ve výnosu o 19 % (resp. o 979 kg/ha). Na méně úrodných půdách, by byl tento výnosový propad mnohem výraznější. Stejně tak se, na takto bohatých půdách, méně projeví vyšší dávky dusíku. Konkrétně pokud se ze 185 kg N/ha posuneme na 225 kg N/ha (vše v LAD), tak výnos naroste jen o 2 % (resp. o 80 kg/ha). Zde už narážíme na jiné faktory, které nám výnos limitují. Zajímavé je porovnání variant se stejnou dávkou dusíku ale v odlišných hnojivech. Nejlépe vychází jednorázová aplikace hnojiva ALZON neo-N s inhibitorem nitrifikace a ureázy. Naopak, logicky ve vazbě na ztráty dusíku, propadá jednorázová aplikace močoviny (o 4 %). Pokud však dávku močoviny rozdělíme na dvě (95 a 90 kg N/ha), pak je výnos srovnatelný s ledkovou kontrolou. Jasně se také ukázal pozitivní vliv (+3 %) inhibitoru ureázy v hnojivu UREAstabil oproti močovině (var. č. 3 a 4). V močovině i po zdražení máme stále dusík nejlevnější. Proto dvě dávky močoviny jsou pro letošní jaro možným doporučením, samozřejmě s ohledem na vývoj počasí. Močovina s příznivou cenou dusíku a srovnatelným vlivem na výnos jako ledky, má ještě výhodu v tom, že porosty nenastartuje tak, jako hnojiva s vyšším podílem nitrátového dusíku.

Tabulka 4: Různé strategie hnojení dusíkem, Výzkumná stanice FAPPZ ČZU Červený Újezd 2019/20 -2020/21.

VAR	Regenerace – 1a. dávka		Regenerace – 1b. dávka		Produkce – 2. dávka		Kvalita – 3. dávka		Suma dusíku (kg N/ha)	Výnos semen
	hnojivo	kg N/ha	hnojivo	kg N/ha	hnojivo	kg N/ha	hnojivo	kg N/ha		t/ha	%	rozdíl ke kontrole č. 1
1	LAD	40	LAD	50	LAD	60	LAD	35	185	5,244	100	0,000
2	Alzon neo-N	185							185	5,325	102	0,081
3	UREAstabil	185							185	5,213	99	-0,031
4	Močovina	185							185	5,054	96	-0,190
5	Močovina	95	Močovina	90					185	5,231	100	-0,013
6	nehnojeno								0	4,265	81	-0,979
7	Močovina	40	LAD	50	LAD	60	LAD	35	185	5,234	100	-0,010
8	LAD	40	LAD	50	LAD	60	LV	35	185	5,311	101	0,067
9	DASA	40	LAD	50	LAD	60	LAD	35	185	5,194	99	-0,050
10	LAD	60	LAD	60	LAD	70	LAD	35	225	5,324	102	0,080

Pozn. Varianta č. 1 = 100 %

Zkoušíme i nová hnojiva s obsahem zeolitu, což je vulkanický hlinito-křemičitý minerál, který má mikroporézní strukturu připomínající včelí plásty. Tímto uspořádáním získává unikátní vlastnosti, především schopnost poutat živiny. Zatím v jednoletých pokusech jsme zkoušeli dusíkaté hnojivo s obsahem zeolitu ZENFERT 24N pro jarní hnojení (tab. 5). Výsledky vypadají nadějně (+4 % na kontrolu) pokud se ZENFERT 24N ještě zkombinuje s hnojivem DASA-H obsahujícím jako zdroj uhlíku lignit. Již zmiňované hnojivo ALZON neo-N v kombinaci s hnojivem GSH NP 15-5+20S dosahuje jen o málo horší výsledek než kontrola, ale zase ušetříme jednu aplikaci. 

Častou chybou je, že poslední dusík aplikujeme řepce před květem. Do sklizně zbývá ještě dlouhých 2,5 až 3 měsíce. Během nich spotřebuje řepka ještě mnoho živin nejen na růst, ale také na tvorbu a ukládání asimilátů. Proto bychom se měli více zaměřit na hnojení dusíkem v květu eventuálně na zelené šešule. S ohledem na omezení dusíku v pevných hnojivech, o to větší význam budou mít listové aplikace. Pro hnojení na začátku nebo v plném květu lze použít roztok močoviny (10 kg močoviny do 200 l postřikové jíchy) nebo roztok ledku vápenatého - Lovo CaN (7 % N), či lépe koncentrovanější - Lovo CaN T (13 % N) s močovinou. Vedle dusíku je důležitý i vápník (13 % CaO). Vápník ovlivňuje aktivitu enzymů, zpevňuje buněčnou stěnu, stabilizuje pletiva a má detoxikační účinek. Tato hnojiva zvyšují výnos o 1-6 %. Hnojiva Lovo CaN však nelze míchat s fungicidy, protože hrozí riziko vysrážení. 

Tabulka 5: Výsledky s novými dusíkatými hnojivy do řepky, Výzkumná stanice FAPPZ ČZU Červený Újezd 2020/21.

Varianta	Regenerační hnojení	Produkční hnojení I.	Produkční hnojení II.	Suma dusíku (kg N/ha)	Výnos semen
					t/ha	%	rozdíl ke kontrole
1	LAD 200 kg/ha	DASA 300 kg/ha	LAD 200 kg/ha	188	5,123	100	0,000
2	ZENFERT 24N 225 kg/ha	DASA-H 300 kg/ha	ZENFERT 24N 225 kg/ha	186	5,314	104	0,191
3	NP 15-5+20S 300 kg/ha	Alzon NeoN 300 kg/ha		183	5,055	99	-0,068
4	LAD 200 kg/ha	DAM 390 333 l/ha		185	5,128	100	0,005

Pozn. Varianta č. 1 = 100 % (kontrola)

Nezapomínat na síru

Síra nám již dlouhodobě na polích chybí a je potřeba se více zaměřovat na dusíkatá hnojiva s obsahem síry.  Deficity síry jsou na rostlinách řepky stále častější. Projevují se zesvětláním mladých (srdéčkových) listů. Často se jedná o ohniska, kde je splavena ornice. Řepky pak kvetou méně intenzivně, mají světlé korunní plátky a propadají ve výnosu. Sírou bychom na jaře měli hnojit asi 30-40 kg/ha. Problémy s jejím příjmem jsou především na lehčích půdách a ve vyšších polohách. Sírany se snadno vyplavují podobně jako nitráty. Hnojiv máme na výběr dostatek. Síru lze aplikovat i na list, kdy však již viditelné příznaky na rostlinách neodstraníme. Základem je znalost pozemků, rozbory půd a rostlin a hnojení sírou v rámci první nebo druhé jarní dávky dusíku.