Doporučení agronoma
Pondělí • 30. 10. 2023
Na přelomu října a listopadu bývá obvykle stabilní průběh počasí. Teplotní a srážkové výkyvy v tomto období však nejsou výjimkou. Rostliny jsou schopné na tyto změny reagovat, avšak za předpokladu, že mají připravené obranné mechanismy.
Správná výživa rostlin významně přispívá k rychlejší odezvě rostlin na změny počasí.
Sotva jsme vám rozeslali minulé Doporučení agronoma, přišla výrazná změna počasí. Po letních teplotách nad 25 °C v září a na počátku října se výrazně ochladilo a denní maxima dosahovala pouze okolo 10 °C. Minimální ranní teploty klesaly k nule a na mnoha místech byly teploty pod bodem mrazu. Tento průběh počasí by vystihovala měsíční pranostika „Po teplém září zle se říjen tváří“. Vpád studeného vzduchu od severu však brzy opět vystřídalo teplé jihozápadní proudění a ve druhé polovině října bylo (podle vyjádření meteorologů) „neobvykle i přes 20 °C“. I poslední říjnová dekáda je teplejší než dlouhodobý normál. Nejvyšší denní teploty se stále pohybují až kolem 16 či 17 stupňů.
Přes naše území během října přecházely frontální systémy, které přinášely dlouho očekávané srážky. Jejich intenzita však byla rozdílná. Ve druhé dekádě nejvíce pršelo na severozápadě až západě republiky s nejvyššími úhrny mezi 15-30 mm/týden. V ostatních oblastech napršelo méně než 10, nebo jen pár milimetrů srážek za týden. Více vody do těchto lokalit přinesly až srážky za poslední říjnový týden. Ve srovnání se začátkem října se zásobení půdního profilu vláhou na většině území zlepšilo. Na druhou stranu však ubývá slunečního záření. Jednak z důvodu kratšího dne, a především vlivem častěji zatažené oblohy. To má dopad na snížení intenzity fotosyntézy u rostlin v období podzimní vegetace.
Proto ještě v tomto období doporučujeme podpořit průběh fotosyntézy a transport asimilátů do kořenů následujícími produkty:
LOVOHUMINE NP+Zn (7 % N, 22 % P2O5, 1 % Zn), listové hnojivo s příznivou kombinací vysokého obsahu fosforu, huminových látek, dusíku a zinku.
LOVOFOS (6 % N, 12 % P2O5, 6 % K2O, 1 % B, + Cu, Fe, Mn, Mo, Zn, huminové látky).
A nezapomínejte ani na mangan, ten bývá často podceňovaný (nejen ve fotosyntéze). Mikroprvku manganu nebývá často věnována dostatečná pozornost. Množství rostlinám přístupného iontu (Mn2+) v půdě je ovlivněno půdními parametry, jako je pH, pórovitost půdy, obsah vody (redoxní potenciál) a mikrobiální aktivita. Zvláště náchylné k nedostatku Mn jsou rostliny pěstované na alkalických půdách nebo po vápnění, ale také na lehkých půdách. Dostupnost Mn je také nižší v kypřených a oraných půdách, nebo po aplikaci statkových hnojiv. Mangan se účastní biosyntézy ligninu v buněčné stěně. Nedostatek Mn tedy způsobuje snížení obsahu ligninu v rostlinách a zejména v kořenech. Z tohoto důvodu jsou rostliny s nedostatkem Mn náchylnější k houbovým chorobám a v kombinaci s menší produkcí biomasy se také snižuje schopnost rostlin konkurovat plevelům. V listech se deficit Mn projevuje snížením počtu chloroplastů a funkčních center fotosystému II, ve kterém je nejznámější funkce Mn při štěpení vody, což je první krok fotosyntézy. V polních podmínkách se nedostatek Mn na podzim často vyskytuje jako latentní porucha (bez viditelných příznaků); což do značné míry brání včasným zásahům. Proto doporučujeme aplikovat hnojiva s Mn preventivně. Na půdách s vyšším rizikem nedostatku Mn doporučujeme hnojivo MANGAN Forte (149,6 g Mn/l) v dávce 1–2 l/ha, zejména do ozimé řepky. Do ozimých obilnin doporučujeme v dávce 2 l/ha hnojivo MIKROKOMPLEX Cu-Mn-Zn s obsahem 1,2 % Cu (16,6 g/l); 6,5 % Mn (89,7 g/l); 4,8 % Zn (66,2 g/l).
Celé doporučení si přečtěte v příloze