Úskalí pěstování plodin nejen na jaře 2025

Pátek • 28. 2. 2025

V posledních letech začali zemědělci čelit novým výzvám. Lidé, mnohdy neznalí problematiky a souvislostí, vytvářejí legislativní normy bez předem vymezeného dopadu. Omezují práci odborníků, kteří o přírodních procesech vědí mnohonásobně více než oni.

Řepka

I přes výše uvedené zima roku 2025 brzy skončí a když budete číst tyto řádky, budete mít s největší pravděpodobností přihnojenou řepku (někdy i dvakrát). Včasné přihnojení řepky dusíkem a sírou bude mít zásadní vliv na výnos. Nízké výnosy roku 2024 nelze přičíst pouze mrazivým dnům na konci dubna. Možná ještě významnější roli hrál výživný stav, kdy rostliny v průběhu intenzivního růstu trpěly výrazným deficitem dusíku a síry. Porosty byly sice přihnojené a „papírově“ v nich byla mnohdy dávka N blížící se 200 kg/ha. Nicméně vlivem sucha koncem března a v dubnu se hnojivo nerozpouštělo a rostliny neměly živiny k dispozici. Podle našich zkušeností by měla být celková dávka N do porostů naaplikována asi do 20. 3. I když by se dostavily chladnější periody s nadílkou sněhu, kořenový systém řepky je schopný využít živiny i z větších hloubek. Vyplavení N a S tedy během jarní vegetace téměř nehrozí. Důležité pak rovněž bude včas zasáhnout proti náletům stonkových krytonosců. podle nejnovějších zjištění může jejich nálet probíhat již na podzim, případně v teplých periodách zimy. Včasný zásah insekticidy je pak pro další úspěch pěstování klíčové. Vzhledem k nižší účinnosti v současné době povolených insekticidů jednoznačně doporučujeme pro první aplikace přidání smáčedel k levným pyretroidům pro lepší pokryvnost na listech a zvýšení účinnosti. S aplikací insekticidu, pakliže již začala probíhat regenerace listové plochy, je dobré přidat mimokořenovou výživu. Pokud jsou již rostliny fyziologicky aktivní, potom je nejlepší použít systemicky působící insekticidy (acetamiprid, flupyradifuron) v kombinaci s pyretroidy. 

Pšenice

Porosty pšenice jsou na počátku jara 2025 velice různorodé. Zářiové výsevy jsou zpravidla v optimálním vývoji, mají 2 až 3 odnože a dostatečně vyvinutý kořenový systém. Naopak později seté porosty nemají odnože a ani rozvinuté kořeny. Při rozhodování, kdy zahájit regenerační přihnojení N a S je důležité zohlednit právě stav porostu. Nadměrné zásobení dusíkem a relativně krátký den vede k pokračování odnožování i v jarním období. Současné odrůdy pšenic by měly být odnožené z podzimu. U silných porostů pak tvoří jarní odnože neproduktivní stébla, která spotřebovávají živiny a prostorově významně potlačují produktivní části rostlin. Toto vede k výrazným výnosovým propadům. U slabých neodnožených porostů je naopak půdní profil potřeba dusíkem nasytit. Pro podporu odnožování v jarním období a rozvoji kořenového systému je pak vhodné mimokořenově aplikovat roztoky močoviny spolu s dalšími mikro- a makroprvky jako P a Mn. Pro podporu kořenů jsou vhodné rovněž humáty a ověřený přípravek Aucyt Start. Se vzrůstajícím trendem omezení zpracování půdy, výsevů do mulče předplodiny, případně meziplodiny byl v posledních letech pozorován na některých lokalitách zvýšený výskyt chorob pat stébel. Pěstitelé pak polehnutí porostu přičítají nesprávné regulaci, ovšem příčina je někde úplně jinde. Co se týká regulace růstu, ta by měla proběhnout zejména u odrůd náchylných k polehnutím, na stanovištích s mimořádnou půdní úrodností a u porostů, kde je očekávaný vysoký výnos. Přípravek CCC by neměl být naaplikovan do konce odnožování, vyvarovat bychom se měli aplikací do přehoustlých porostů a v období nízkých teplot. Nejdůležitější regulačním zásahem je pak aplikace ve fázi BBCH 31–33. Dávku regulátoru bychom měli stanovit na základě intenzity růstu, stavu porostu a průběhu počasí. Při déletrvajících přísušcích a vysokých teplotách, kdy rostliny rostou omezeně, bychom měli regulaci úplně vynechat a po překonání této periody použít až do fáze metání regulátor na bázi ethepfonu. Pro zabezpečení optimálního obsahu N-látek v zrnu je nezbytná aplikace síry. Tu je nutné aplikovat jak v pevných, tak tekutých hnojivech. Mimokořenová výživa sírou, zejména ve formě thiosíranů, vykazuje navíc výrazný vedlejší fungicidní efekt. 

Mák setý

Základem úspěchu při pěstování všech plodin a máku zejména je založení porostu. Pro rok 2025 mohou pěstitelé využít opět kombinaci mořidel jak proti živočišným škůdcům (Buteo start), tak proti houbovým chorobám (Lumisena). Celková dávka N hnojení by se měla odvíjet od předplodiny a obsahu N-min v půdě zpravidla 60 až  90 kg/ha. Je dobré dávku dělit, a to 1 před setím nebo po něm, a následně asi v šesti listech doplnění. Vhodná jsou rovněž hnojiva s obsahem S. Pro přihnojení lze použít i DAM popř. SAM. Mák velmi dobře reaguje na mimokořenovou aplikaci hnojiv, a to zejména Zn a B. Je vhodné listová hnojiva dělit, aplikovat spolu s fungicidy, roztokem močoviny, případně rostlinnými stimulátory. Rovněž aplikace tekutých hnojiv s obsahem S má vedlejší účinky na rozvoj houbových chorob. Pro optimalizaci a efektivní výživu rostlin doporučujeme stanovit obsah N-min v půdě, a během vegetace listové analýzy. 

 

Ing. Pavel Cihlář, Ph.D., Ing. David Bečka Ph.D., ČZU v Praze